Včelařská konference

Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
takze je otazka co zivotnost .

Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
nabytek!

Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!

U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...

T.H.

2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> listnáče asi lepší.
> Milan Čáp
>
> Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
>
> Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
>>
>> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
>> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
>> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
>> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
>>
>> Jaké má kdo zkušenosti?
>>
>> Karel
>>
>>
>>

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr

rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r.-velká vč.mez. nebo přebívá-malá vč.mezera,tak se to trochu porovná ,včelám to je šumafuk nějakej milimetr
--------------------
Tohle jsem zavedl pokusně u NN medníků - výška 137/145mm. Včetně velkého využití volné stavby. Zatím to po prvním roce co to stavěly hodnotím jako použitelné. Místo hřebenů propolis - taky funguje.
Musím v zimě vymyslet nějakou kudlu, abych to rychle odvíčkoval - tedy to co přesahuje rámek šíře 23mm.

A rámky za hubičku z palivového dřeva - Euro palety se dělají z 23mm prken. :-) DOstávám laťky 23x10 z prokladů v odpadovém - palivovém dřevě.

Karel

"rámky(souše)jsou pro včely jako sláma-podestýlka pro kozu apod., časem zjistíš ,že 4 laŤky stejné šířky,tlouštky (no vrchní dělám silnější takže 3 laťky)bez jakýchkoliv zářezů a složitostí bohatě stačí,no prostě maximální jednoduchost minimum práce,oko řemeslníkovo nepotřebuje ani mezerníky hřebeny apod.ten centimetr trefí a když ne, budto na kraji chybí místo pro další r."

Ve své paletě zděděných rámků 39x24 mám rámky,(kupované přířezy), kde horní loučka je tlustá 14 milimetrů, spodní 10 a boční 8 - 10 milimetrů i taky rámky "light" , kde boční loučka je nějak 5 milimetrů silná a horní a spodní loučka 6 - 7 milimetrů silná. A sbité jen dvěma hřebíčky z horní nebo spodní do boční loučky. Trefovat se při sbíjení hřebíčky do těch 5 milimetrů boční loučky přesně doprostřed, jinak to nedrželo, musela být síla. Přesto tyhlety "lihgt" rámky měly dostatečnou životnost i v prostředí zadováků, kde jsou při vytahování kleštěmi mnohem víc namáhány než v nástavcích při vytahování rukou...

Díky za příspěvek, dobře jsem se pobavil a potěšil jsi mě, protože jsem tuhle chybu neudělal. Přestože se Mirek Zelený hrozil když viděl moje rámky - všechny loučky tenké, včelky vesele prostavují nástavky. Hlavní je, že jsem začal používat distanční hřebeny od pana Sapáka a nemají chybu, žádné slepence, jakýkoliv rámek i po letech s minimální námahou vyjmu z nástavku, kdo to jednou viděl, Hofmany zavrhne jako historickou záležitost, která je překonána.. vřele hřebeny doporučuji, mám je 3 roky ve 20-30 včelstvech a už bych neměnil. Nikdy jsem neměl problémy ani při stěhování včelstev jak by některý rejpal mohl namítnout, pokud jsou na vozejku rámky ve směru jízdy a jede se trochu slušně tak snad ani problém být nemůže.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro včelaře
> Datum: 16.11.2010 15:09:46
> ----------------------------------------
> Mam obdobnou zkusenost jako Milan obcas nekde zarve bok hofmana - propolis
> je mrcha - vubec uz nejsem presvedcen a nadsen z hofmannu tak jako kdyz to
> bylo nove :-)) Ale je to i tim ze smrk se dobre stipe - vyrabim z odpadu
> vseho druhu krom tezkych drev. Z olse mam par nastavku a zatim fakt dobre,
> smrk se hodne stipe, pracuje, clovek az neveri. Olsove N jsou nenatrene
> takze je otazka co zivotnost .
>
> Lang. ramky jsem si vyrobne upravil, zjednodusil, puvodni Lang. ramek je
> vyrobne neskutecne slozitej a pro NN dle me to nema opodstatneni, hlavne ta
> horni loucka. Zkratka uz se stim nemazlim tak jak na zacatku, neni to
> nabytek!
>
> Karluv pripad utrzeni horni loucky jsem nezazil dokud jsem si neporidil
> sponkovacku a nechtel zase setrit, celou jednu sponku 32mm :-)) Uvidime
> co zas ukaze cas, ramky nelepim jen sbijim, nyni sponkuju. Dat osmikilo za
> sponkovacku byla moje nejlepsi investice a to jsem neverici Tomas!
>
> U tech hofmanu je zda se mi dulezite byt poradny a dbat na dorazeni ramku k
> sobe, tedy pokud nechci tezit propolis a mit problemy :-)) Ono pak ty
> ramky kynou jak testo az je jich plny nastavek...
>
> T.H.
>
> 2010/11/12 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
>
> > Používám smrk a stává se mi, že se rozšířená část hofmanu po letech uštípne
> > když rozpírám přitmelené rámky od sebe. Z tohoto důvodu by bylo dřevo z
> > listnáče asi lepší.
> > Milan Čáp
> >
> > Dne 12.11.2010 8:06, KaJi napsal(a):
> >
> > Taky jsem zpočátku myslel, že jediné možné dřevo na rámky je lípa.
> >>
> >> Teď když mám Hoffmany a je třeba větší síla na vytažení prvního rámku a
> >> začínám čím dál víc oceňovat pevnost spojů, tak přestávám považovat lípu
> >> nejen za nejlepší ale vůbec vhodnou na rámky. Hlavně na boční loučky. Jdou
> >> z ní snadno vytáhnout sponky nebo hřebíky.
> >>
> >> Jaké má kdo zkušenosti?
> >>
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
>
>
>